Kapitola 6
Analytické metody stanovení kanabinoidů
LC, GC, hmotnostní spektrometrie a jejich limity.
3 min čtení1 obrázků Celá práce v PDF
6.1 Kapalinová chromatografie (LC)
Kapalinová chromatografie představuje v současnosti nejdůležitější analytickou techniku pro stanovení kanabinoidů v rostlinných materiálech, extraktech i finálních produktech. Její zásadní výhodou je možnost analyzovat kanabinoidy ve formě, v jaké se přirozeně vyskytují, tedy včetně jejich kyselých prekurzorů i jejich neutrálních forem. Na rozdíl od plynové chromatografie (GC) nedochází při LC k tepelné dekarboxylaci, a proto je možné přesně stanovit obsah THCA, CBDA, CBGA a dalších kyselých sloučenin. Tato přednost je klíčová při studiu biosyntetických drah, fyziologie rostlin i při šlechtění konopí, protože poměr kyselých a neutrálních kanabinoidů odráží aktuální metabolický stav rostliny a není zkreslen teplotním rozkladem během analýzy. LC tak poskytuje věrný obraz chemického profilu bez sekundárních artefaktů způsobených analýzou. [10]
6.2 Plynová chromatografie (GC)
Plynová chromatografie (GC) představuje separační techniku, která je díky své robustnosti a rychlosti standardně využívána pro kvantitativní a kvalitativní analýzu těkavých sloučenin. V kontextu analýzy konopí je GC vhodná metoda pro stanovení celkového obsahu kanabinoidů vyjádřeného jako tzv. ekvivalenty, pomocí nichž lze vyjádřit součet kyselé a neutrální formy příslušného kanabinoidy (ekvivalenty CBD = CBD + 0,877×CBDA).
6.2.1 Dekarboxylace a zásadní omezení metody
Zásadní omezení GC pro analýzu kanabinoidů spočívá v termální degradaci analyzovaných látek.
Kanabinoidy v rostlinném materiálu se primárně vyskytují v kyselé formě (např. THCA, CBDA). Tyto kyselé formy nejsou za standardních podmínek analýzy v GC stabilní. Během průchodu vzorku vysoce vyhřívaným vstřikovacím portem (typicky 150 °C–300 °C) dochází ke spontánní a kvantitativní dekarboxylaci, při níž se odštěpí molekula oxidu uhličitého. V důsledku tohoto jevu se kyselé formy přeměňují na své neutrální, těkavé ekvivalenty:
6.3 Hmotnostní spektrometrie (MS)
Kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) nebo vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (HRMS) představuje v současnosti jednu z nejcitlivějších a nejspolehlivějších analytických metod pro stanovení kanabinoidů. Tyto techniky umožňují přesnou identifikaci a kvantifikaci nejen hlavních, ale i desítek minoritních kanabinoidů, často v nízkých stopových koncentracích.[11]
Významnou výhodou těchto technik je vysoká selektivita a citlivost detekce. HRMS poskytuje přesné určení hmotnosti iontů a umožňuje tak spolehlivou identifikaci analyzovaných látek, zatímco vysokorozlišovací tandemová hmotnostní spektrometrie poskytuje fragmentační spektra charakteristická pro jednotlivé sloučeniny. Díky tomu lze tyto metody využít nejen pro kvantitativní analýzu známých kanabinoidů, ale také pro identifikaci nových nebo méně běžných struktur. [11]
MS lze rovněž využít pro současnou analýzu širšího spektra látek přítomných v konopí, včetně kanabinoidů, terpenů a flavonoidů, což umožňuje získat komplexní chemický profil analyzovaného vzorku. Další výhodou je relativně jednoduchá příprava vzorku a možnost analýzy velmi malých množství materiálu, například biologických matric (plazma) nebo různých částí rostliny. Tyto vlastnosti činí LC-MS založené metody důležitým nástrojem pro studium metabolismu kanabinoidů, forenzní analýzy i kontrolu kvality konopných produktů. [11]
6.3.1 Limity metody
Navzdory své univerzálnosti mají tyto techniky několik omezení. Pořizovací i provozní náklady instrumentální techniky jsou vysoké, stejně jako nároky na kvalifikovaný personál a údržbu přístroje. Navíc je nezbytné provádět důkladnou validaci metodiky, jelikož matrice konopí je velmi komplexní a může významně ovlivňovat přesnost měření. [11]