Přeskočit na obsah
Filip YaoMaturitní práce · 2025/2026

Kapitola 3

Problematika patogenů u Cannabis sativa

Šedá plíseň, padlí a přirozená imunita rostliny.

2 min čtení1 obrázků Celá práce v PDF

3.1 Nejčastější choroby konopí

Nejvýznamnějšími houbovými patogeny konopí (Cannabis sativa) jsou šedá plíseň (Botrytis cinerea) a padlí (Erysiphe cichoracearum, případně Golovinomyces spp.). Šedá plíseň, označovaná také jako gray mould, je nejzávažnější chorobou konopí, napadající jak technické odrůdy a odrůdy pěstované pro produkci kanabinoidů. Daří se jí v chladném a vlhkém prostředí, kde může během několika dní zničit celé porosty. Projevuje se šedohnědým povlakem mycelia, hnilobou květů i stonků a lámáním rostlin v místě napadení. Obzvlášť citlivé jsou husté samičí květy drogových odrůd, které zadržují vlhkost. Padlí napadá především nadzemní části rostlin, projevuje se bělavým povlakem na listech, který snižuje fotosyntézu, oslabuje rostlinu a zhoršuje kvalitu výnosu. Oba patogeny se snadno šíří sporami ve vlhkém prostředí a napomáhá jim vysoká hustota porostu, nedostatečné proudění vzduchu a stres rostlin. Účinná prevence spočívá v regulaci vlhkosti, zajištění proudění vzduchu a výběru odolných odrůd. [3]

3.2 Přirozená obrana konopí proti patogenům

Konopí (Cannabis sativa L.) má několik přirozených mechanismů obrany, které mu pomáhají bránit se proti nejčastějším patogenům, jako jsou padlí (Golovinomyces), Fusarium, Botrytis cinerea nebo Pythium. Základ obrany tvoří vrozená imunita, která funguje tak, že rostlina rozpozná obecné molekulární signály patogenů. Tyto signály spouštějí rychlou reakci rostliny – tvorbu reaktivních forem kyslíku, aktivaci obranných kaskád a zapnutí genů jako PR1, FRK1 nebo ERF1. Některé z těchto obranných genů reagují odlišně podle typu patogenu, například harpin výrazně aktivuje ERF1, zatímco flg22 spíše PR1. Součástí vrozené imunity je také posílení buněčných stěn, což znesnadňuje pronikání patogenů, a zde se například u Fusaria zapojují geny typu WAK7 nebo enzymy posilující strukturu stěn. [4][5]

Druhou úroveň obrany představuje specifická imunita. Pokud patogen pronikne přes první linii, rostlina může rozpoznat jeho specifické efektorové molekuly pomocí   konopí byl identifikován první gen rezistence proti padlí, označený jako PM1, který dává rostlině plnou odolnost vůči určitému druhu padlí. Naproti tomu některé geny, jako například MLO1 a MLO4, dělají rostlinu náchylnější, protože podporují rozvoj padlí. [4][5]

Významnou roli v obraně mají i rostlinné hormony. Salicylová kyselina se uplatňuje hlavně proti biotrofním patogenům a aktivuje geny jako PR1 a PR2. Naopak jasmová kyselina a ethylen se zapojují proti patogenům, kteří zabíjejí pletiva, například proti Botrytis cinerea. U tohoto patogenu byly v konopí prokázány silně aktivované geny ERF1, HEL, PAL, PR1 a PR2. [4][5]

Obrázek 4 – Schéma aktivace obranného genu Cannabis sativa (Zdroj: ResearchGate)
Obrázek 4 – Schéma aktivace obranného genu Cannabis sativa (Zdroj: ResearchGate)

Konopí se brání i chemicky. Produkuje velké množství terpenů, z nichž některé mají antifungální účinky. Některé jsou v rostlině přítomné trvale, jiné se tvoří až po napadení. S tím souvisí například gen mevalonátové dráhy, který může ovlivňovat tvorbu antifungálních seskviterpenů. [4][5]

Celkově lze říct, že obrana konopí je kombinací rychlé vrozené imunity, cílené genetické odpovědi proti specifickým patogenům, hormonální koordinace a produkce ochranných látek. Tento víceúrovňový systém umožňuje rostlině reagovat na různé druhy infekcí a představuje důležitý základ pro budoucí šlechtění odolnějších odrůd. [4][5]